Historie a současnost

Historie

Nejdříve tedy krátce k historii a současnosti naší obce, která oslavila v roce 2003 650 let od první zmínky o ní v kronikách. Historii své obce by měl každý považovat za to nejcennější, co má, vždyť - cituji: - "Kdo se nezajímá o minulost nemá budoucnost"- konec citátu.

Naše obec tedy vznikla v době, kdy území bylo v dějinných souvislostech ve velkém rozkvětu. Jednalo se o dobu předhusitskou, spojenou s vládou nejvýznamnějšího vládce tehdejší Evropy, Karla IV., který na český trůn nastoupil 26. 8. 1346.

• Pocta legionářům

Rakůvka - v nejstarších dobách Moravská Raková - leží severovýchodně asi hodinu cesty od Konice. Roku 1353 dal ji Ondřej z Krakovce spolu s Německou Rakovou - později Velkou - svým vnukům Adamu a Bočkovi z Rakové. Tito však prodali statky tyto roku 1374 markraběti Joštovi. Roku 1385 prodána opět Hersem z Rakové Radslavu z Rakové. V tom rodě zůstala až do století 15. i s Německou Rakovou. Pak se od ní oddělila a v letech 1540 patřila již rodu Bytovských ze Slavíkovic a osudy její spojeny s Krakovcem. K tomuto panství patřily obce Hvozd, Otročkov, Bohuslavice, Německá Raková, Moravská Raková, Krakovec, Háčky, Ludmírov, Dětkovice, Polom a část Luké. Poslední z rodu Bytovských jmenuje se Záviš (1602). Pak přišel celý statek a tím i nynější Rakůvka na pány ze Zástřizle. Jan Prakčický ze Zástřizle zúčastnil se roku 1619 odboje českého a byl roku 1622 uvězněn na Špilberku a ještě s jinými moravskými pány popraven. Statky konfiskovány a císařem - tehdy Ferdinandem II., darovány roku 1623 městu Mikulovu. Po válce třicetileté koupil je kníže Ferdinand z Ditrichstejna v roce 1657 za 26.190 zlatých a prodal hned v roce 1661 za 27.000 zlatých císařskému plukovníku Martinu Lubeticku z Ořechova. V roce 1708 jmenuje se držitelem hraběnka Marie Rosalie Proškau, rozená z Turnu. V roce 1713 majitel panství v Čechách Antonín Dominik z Winkelsbergů koupil toto panství za 68.000 zlatých a spojil s panstvím českým a drahanovským. A teprve roku 1760 koupil celé panství za 300.000 zlatých Emanuel, hrabě Silva Taroca.

Rovněž novodobější dějiny obce jsou propleteny úspěchy i prohrami, které snad doprovázejí veškerý život lidstva.

Útrapy 1. světové války se nevyhnuly ani naší obci. Ihned po mobilizaci z naší obce narukovali:

František Chytil, Alois Muzikant, Josef Popelka z č. 7, Alois Popelka z č. 24, Studený Josef z č. 19, Josef Popelka z č. 24, Chytil Antonín z č. 20, Mikulka František z č. 31, Žouželka František z č. 32, Pospíšil Josef z č. 28 a jeho bratr František, dále Jedlička František z č. 8 a jeho bratři Bohuslav a Antonín, Sedláček Josef, Sedláček František z č. 3, Konečný Vincenc a Jan z č. 11, Dvořák Josef a Mikulka Bohumil. Mimo tyto byli na vojně ti, kteří byli při vypuknutí války v činné službě.

Z válečných bojišť se nevrátili tito muži: Josef Popelka z č. 7, František Žouželka a Josef Sedláček padli na frontě ruské, Josef Dvořák a Vincenc Konečný na frontě italské. Jejich památce buď věčná sláva.

Rovněž předválečné období před 2. světovou válkou pocítila i naše obec. Po odstoupení Sudet Německu museli prchnout a vrátit se zpět do obce tito spoluobčané : pan Jan Žouželka mladší s rodinou - byl obchodníkem v Bludově , dále četnický štábní strážmistr František Studený ze Šamorína, pan Vojtěch Jedlička - úředník vojenské správy v Banské Bystrici.

V roce 1943 byli do Německa totálně nasazeni tito spoluobčané : Dvořák František(1917), Dvořák Josef(1919), Studený Antonín(1919), Skalička Alois(1922), Studený Josef(1922), Studený Ladislav(1922), Studený Bartoloměj(1908), Soukup Bartoloměj(1901), Studený Stanislav(1902), Studený Josef(1896).

V roce 1928 byl zřízen autobusový spoj z Konice do Litovle, který projížděl přes Rakůvku, Vilémov a Cholinu. Tento spoj je tedy nejstarší, který přes naši obec dodneška projíždí. Po stránce autobusového spojení je naše obec položena snad nejlépe z okolních, protože autobusové spojení je od nás prakticky do všech okolních měst a na některé spoje musejí občané z okolních obcí k nám přicházet.

V roce 1946 obec rozhodla vybudovat obecní kamenolom s drtičem, odkud prodávala kámen na opravy silnic v okolí. Později byl kamenolom zrušen, lokalita sloužila na ukládání inertního odpadu a v loňském roce byla provedena rekultivace této plochy a byly zde vysázeny lesní stromky.

Obyvatelstvo obce se od nepaměti zabývalo zemědělstvím, které bylo vždy jeho hlavní obživou. Záznamy v pamětní knize jsou proto vesměs zaměřeny na průběh hospodářského roku - střídají se období sucha, roky úrodné i neúrodné.

Představitelé obce i všichni občané vždy dbali na to, aby jejich společný domov byl úhledný a spořádaný. V roce 1932 obec rozhodla, že vysadí na návsi ovocné stromky a později i na dolním konci na obecních pozemcích. Tyto ovocné stromy byly v 90. letech minulého století pro svůj věk a zasychání vytrhány a byla provedena nová výsadba, která se velice dobře ujala a brzy začne přinášet užitek.
Ve střední části obce byla v 60. letech po zatrubnění potoka provedena parková výsadba jehličnanů, které jsou pravidelně udržovány a ořezávány.

15. 7.1938 rozhodlo zastupitelstvo obce, že v obci vybuduje nákladem 60,650 Kč elektrifikaci. Tak, jako každá novota, i tento záměr nebyl podporován všemi občany, ale brzy všichni poznali výhody této energie.
V 60. letech byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení s osazením parkových světel a nových sloupů po obvodu celé obce.

Protože postupem let docházelo z důvodu slabých vodičů k jejich trhání a přerušování dodávek elektriky, rozhodlo zastupitelstvo obce v roce 1996, že zaplatí rekonstrukci veškeré elektrické sítě v obci. Byly osazeny nové betonové sloupy a při té příležitosti byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení zabudováním sodíkových úsporných výbojek a zároveň rekonstrukce vedení místního rozhlasu. S využitím nových sloupů elektrického vedení došlo k dohodě s Českým Telecomem a po zřízení digitální ústředny v obci Hvozd byla rozšířena téměř do každého stavení dostupnost telefonního spojení.

Současnost

V letech 1975 - 1976 obec ve spolupráci s obcí Raková vybudovala veřejný vodovod z oblasti vodních zdrojů v k. ú. Hvozd. Přípojky na tento veřejný vodovod si vybudovali všichni občané.

Poslední velkou akcí, kterou jsme v posledních třech letech absolvovali, byla plynofikace obce. Tato akce je prozatím v historii finančně nejnáročnější, protože její náklad přesáhl 2 miliony korun, což při rozpočtu obce 500 tisíc je krajíc poměrně veliký. Plynofikace byla řešena ve spolupráci se Sdružením obcí pro plynofikaci (Bohuslavice, Hvozd, Raková, Rakůvka, Polomí a Háčky). Sdružení a tím každý jeho člen obdržel dotaci ze Stát. fondu život, prostředí, a poměrně levný úvěr z téhož fondu. Polovinu nákladů jsme však museli zajistit z vlastních zdrojů. Velkou pomoc nám poskytl poslanec PS PČR pan ing. Miloslav Vlček, za jehož přispění obec obdržela přímou dotaci z ministerstva financí, za což mu patří veliký dík. K získání dalších finančních prostředků byla provedena těžba v obecním lese, což však přináší povinnost tyto plochy zalesnit a udržovat. Toto zalesnění bylo provedeno v loňském roce a letos bylo provedeno dosázení nevzešlých ploch. Při této práci v lese nám velice ochotně vyšli vstříc naši mladí důchodci, bez jejichž pomoci bychom se ani při ostatních pracích neobešli.

Velikým úspěchem je, že se obec prozatím nemusela zadlužit. V jednom období finanční krize při splácení splátky za plyn nám ochotně a bezúplatně účinnou pomoc zápůjčkou finančních prostředků poskytl pan Antonín Rozsíval, za což mu patří veřejné poděkování. Poděkování a veřejné ocenění patří i členům zastupitelstva obce. Celé zastupitelstvo po dobu budování plynu a nedostatku finančních prostředků po dobu dvou let pobíralo 40 % nároku na finanční odměnu, o čemž nikdo z občanů neví.

Velkým úkolem, který před námi stojí, je provést protipovodňová opatření, aby nedocházelo k záplavám, které se v posledních letech stávají poměrně častěji pravidelnými. Důvodem jsou velké plochy polí, neoddělené původními polními cestami, v době, kdy zasetý porost není natolik vzešlý, aby čelil tekoucím přívalům vody. V tomto se nám stává nápomocnou dotační politika EU, kde jsou plochy ve výše položených oblastech navrhovány k zatravnění, což má velký význam pro zadržování přívalové vody.

Dalším záměrem, který obec má, je provedení hloubkové kanalizace a čističky odpadních vod. Na tuto akci máme provedenou studii olomoucké agentury, která byla zpracována v rámci Mikroregionu Konicko, z níž plyne nákladovost této akce více než 3 miliony korun. V současné době si obec toto nemůže v žádném případě dovolit.

Novým problémem, který začíná vystupovat, je údržba veřejných prostranství.Doposud každý sklízel tyto plochy formou sušení sena, ale postupně tito zájemci ubývali, až jsme před problémem, že tyto plochy nikdo nechce pro svoji potřebu užívat. Bude tedy nutné zakoupit techniku na údržbu parkové zeleně, což opět není laciná záležitost. Ale problémy jsou od toho, aby se řešily a s kolektivem spoluobčanů, kteří u nás žijí, věřím, že i toto bude úspěšně vyřešeno.

Veškeré problémy i záměry se snažíme řešit společně, což je patrné i na vzhledu obce. Zářným příkladem jsou budky na plynoměry. Občané na návrh zastupitelstva přistoupili na jeden druh kvůli vzhledu obce a zastupitelstvo zase pro občany zajistilo finanční výhodnost tohoto nákupu, což tedy přineslo užitek pro obě strany.

Nerad bych tuto dobrou spolupráci zakřikl, ale vím, že tady u nás byli lidé vždy dobří a ochotni pro svoji obec něco udělat, o čemž svědčí vyznamenání obce z roce 1970 titulem "Obec 25. výročí osvobození" a dalšími vyznamenáními pozdějšího občanského výboru. Snaha a úsilí o pěkný vzhled jsou patrný z celkové procházky obcí - upravené domy, pěkné předzahrádky, okna plná květin, čisté chodníky a veřejné plochy s parkovou výsadbou.

Při své práci vycházíme a vždy jsme vycházeli z myšlenky, že na 1. místě je Člověk a pro něj musí směřovat veškeré úsilí.

Z důvodu stále klesajícího počtu obyvatel zastupitelstvo v roce 1998 rozhodlo, že při narození dítěte, jehož rodiče mají trvalý pobyt v Rakůvce, toto dítě obdrží vkladní knížku s částkou 3 tisíce Kč.

Při absolvování vysoké školy zastupitelstvo veřejně absolventovi gratuluje zahraje několik písniček místním rozhlasem.

Od roku 1980 pravidelně vyhráváme a předáváme gratulace jubilantům nad
60 let každým rokem. Při kulatých životních výročích členové zastupitelstva předávají dárkový balíček jubilantovi. Nově byla zavedena písemná gratulace jubilantům - rodákům při jejich 80. narozeninách a vyšších, pokud se nám podaří zjistit termín jejich narození.

Při svatbě našich občanů provádíme hudební gratulací nastávajícím novomanželům místním rozhlasem.

I při smutných okamžicích, které jsou rovněž součástí života obce, zajišťujeme důstojné rozloučeni se zemřelým.

V dřívějších letech se vždy8. března oslavoval MDŽ, kde býval připravován program s různými soutěžemi, které ženy pobavily a s následnou taneční zábavou.

V posledních letech je tento svátek nahrazen oslavou Dne matek, která probíhá vždy druhou sobotu v květnu. Vždy se sejdou se zastupiteli téměř všechny ženy - matky. Připraven bývá kulturní program místních dětí, kytička a občerstvení.

Před vánočními svátky zasíláme občanům novoročenky s přáním obecního úřadu k těmto svátkům a přáním do nového roku. V podvečer Štědrého dne je prováděna vánoční rozhlasová relace a hraní koled.

Rakůvka měla v roce 1871  29 domovních čísel a 202 obyvatel, v roce 1901 34 domovních čísel a 239 obyvatel. Pro porovnání k 1. 1. 1980 měla obec 41 popisných čísel a 129 obyvatel. K dnešnímu dni má obec 42 popisných čísel a 114 obyvatel. Nejnižší počet obyvatel byl 18. 1. 2001 - pouhých 106 obyvatel. Jak je patrno, snad se počet obyvatel odrazil od svého dna a nadále poroste.

V neposlední řadě nesmím zapomenout ani na naše chalupáře, kteří se vždy velice rychle s domácím obyvatelstvem sžijí a jsou občanům i celé obci ku prospěchu. Zapojují se do života obce a z titulu svých profesí mnohdy zajistí věci, které jsou potřebné.

Hybnou pákou života obce jsou hasiči, mezi které je možno zařadit téměř každého muže nad 6 let, ne, nespletl jsem si tuto věkovou hranici, mezi hasiče patří i ti nejmenší žáčci a abych neukřivdil i žákyně, kteří v žákovských družstvech dlouhá léta vzorně reprezentují naši obec jak v rámci okrsku, tak zejména na okresních soutěžích. Rovněž družstva mužů a nyní i žen jsou stálicí na prvních místech v okrskových soutěžích. Pojem hasiči je více než 30 let spojen se jménem Miroslav Žítek, který svůj život a svůj volný čas zasvětil tomuto poslání, za což mu patří veřejné poděkování. Historie SDH Rakůvka

Druhou silnou a velice prospěšnou skupinou jsou myslivci, kteří rovněž pro potřeby obce věnují hodně svého volného času. I jim patří veřejné poděkování.

Jak jsem se již dříve zmínil a ani nyní nemohu nevzpomnět naše důchodce, bez jejichž práce by se obec v žádném případě neobešla. V čele jejich pracovní skupiny stojí bývalí členové zastupitelstva, které stejně uznáváme za členy právoplatné alespoň radou, i když už na své mandáty nekandidovali.

Příprava kandidátů do zastupitelstva obce u nás probíhá snad nejčistější formou demokracie, jaká existuje. Delší dobu před termínem voleb pravidelně rozdáváme každému voliči anketní lístek, kde má možnost napsat, koho by chtěl v zastupitelstvu mít. Anketní lístky jsou odevzdány do zapečetěné urny v obchodě a po daném termínu zastupitelstvo provede vyhodnocení ankety. Výsledky jsou zveřejněny ve vývěsce. S každým navrženým je osobně jednáno a svým podpisem se vyjádří ke své kandidatuře. Ti, kteří mají zájem kandidovat, jsou zařazeni po vylosování pořadí na kandidátku - každý samostatně jako nezávislý kandidát, jelikož u nás žádné politické strany nemáme a ani nepotřebujeme, protože zdravě se někdy dokážeme pohádat pro dobro věci i sami. Na anketním lístku je ovšem zdůrazněno, že tímto není potlačena možnost každého občana podat sám svoji kandidaturu.

Tímto způsobem tedy obec žije samostatně celá léta, pouze v období let 1980 - 1990 jsme byli součástí obce Bohuslavice a u nás pracoval občanský výbor. Od voleb roku 1990 po anketě o samostatnosti obce opět působíme sami.

A nyní tedy k tomuto běžnému a všednímu vyjádření - samostatně. Člověk, obec, stát, pokud si uvědomuje svoji identitu a svébytnost, může si říct: "Ano, to jsem já, to jsme my - naše obec, to jsme my Češi - pokud jsme ve skupině, kterou tvoři různorodé společenství lidí, pokud má možnost se něčím odlišit a něčím tuto samostatnost vyjádřit. Nejvíc si tuto skutečnost uvědomujeme, pokud jsme v zahraničí. V tu chvíli si uvědomíme, jakým neopakovatelným kouzlem na nás zapůsobí v té spleti cizích jazyků slova pronesená v mateřštině, případně pokud uvidíme na stožáru naši státní vlajku, tu si řekneme - "Tam patříme."
Vždyť potvrzují to i naši sportovci při oslavě svého vítězství, že slzy v jejich očích při pohledu na stoupající státní vlajku na stožár a při poslechu té snad nejkrásnější písně na světě - naší hymny, nevyjadřují jen radost z vítězství, ale ten pocit sounáležitosti k oné domovině, k níž svým srdcem bytostně patří.

A ten pocit známe všichni - každý v sobě nosí krajinu dětství, rodný dům, náves s rybníkem, lípu s bzukotem včel, kříž v poli nebo kapličku uprostřed návsi.

Říkáme domov, domovina, vlast, země, kontinent a hledáme něco pro společné označení. Hledáme symboly, znaky, erby, vlajky. A nacházíme je na radnicích, na branách, na pečetích, na hranicích, na praporcích a štítech, v nové době také na dopisních papírech, na podnicích, na dopravních prostředcích, na televizi. Znak, erb, vlajka, logo - heraldika.

Původ heraldiky je spojen s rytířstvím. Rytíř potřeboval zřetelné označení, které vyznačovalo jeho totožnost - kam patří. A zatím, co ve svých počátcích byly takové znaky vysloveně osobní, jejich význam se postupně měnil a přesunoval a rozšiřoval. Například přesun z osoby suverénního pána na území jim ovládané. Nebo rozšíření znaků až na církevní instituce. Znak se stal dokladem významu a stáří - například města nebo vesnice.

Množství pečetí měst a pečetidel se zachovalo v okresních archivech a ve fondech Státního ústředního archivu. Společným znakem těchto znaků je to, že jsou jednoduché, bez detailů, a že vypovídají o městech i obcích.

Nalézáme na nich ty nejrůznější obrázky : radnice, kostely, rozhledny, fontány, studny, kašny, krajinné náhorky, dále zvířata - ryby, psy, lvy, jeleny, orlice, květiny - lilie, růže, zvonky, větvičky, figury - krále, královny, biskupy, kováře, skláře, lovce, plavce, uhlíře. Znázorňují i svaté patrony - sv. Jana, Jakuba, Kateřinu, Vavřince, Josefe.

Pro nakreslení jsou užívány formy (tvary) štítů - románské, raně gotické, pozdně gotické, terčovité, renezanční, barokní a klasicistní.

O zadání úkolu na zhotovení znaku a praporu obce rozhodlo zastupitelstvo 2.9.2001.0 zhotovení návrhu byl požádán zlínský heraldik Miroslav J. V. Pavlů.

25.11.2001 zastupitelstvo schválilo předložený návrh a pověřilo mě dalším jednáním ohledně schválení našeho znaku a praporu Poslaneckou sněmovnou. Poslanecká sněmovna PČR předložený návrh schválila a 9. ledna 2003 isme s panem místostarostou Dekret o schválení znaku a praporu v Poslanecké sněmovně v Praze z rukou předsedy PS PČR PhDr. Lubomíra Zaorálka převzali.

Náš znak, jak jsem již řekl před žehnáním, vyjadřuje následující symboliku:

A protože znaky jsou významnou součástí kultury křesťanských zemí, stává se v poslední době často, že si obec nechá znak a prapor posvětitkulaté péčemi pole někdejšího obecního typáře Rakůvky vyplňuje motiv radlice a velká písmena M. I. R., vše uprostřed zkřížených ratolestí. Tvůrce návrhů nových obecních symbolů Rakůvky využil možnosti spojení upraveného pečetního znamení se znamením mluvícím. Tím, že nahradil klepeta radličkami, vznikl zcela originální obecní znak. Znaková figura byla položena i do středu listu praporu, v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby. Modrá barva štítu i listu praporu symbolizuje potok, protékající katastrem obce.

V obecní kronice můžeme najít nejstarší záznamy z roku 1922.
Kronikářem byl Antonín Kočí, kovář, rozený z Rakové……………………

Nejstarší historie obce se připravuje.